• MŠ + 1. a 2. ročník ZŠ

          • 19.9.2022 - 28.11.2022

            Velká výtvarná soutěž

            Vytvořte pro Husykrkybrka výtvarné dílo, jak byste si přály, aby vypadala příroda kolem vás milé děti, aby tam mohla žít zvířátka a růst rostlinky, ale také, co si nepřejete, aby v ní bylo. 
            A z čeho takové dílo vytoříte? Nejlépe z přírodních materiálů, ale můžete k tomu použít i pastely, barvy ... zkrátka všechno, co budete mít po ruce. 
            Důležité také bude, abyste na našem výtvoru měly také samotného ducha Husykrkbrka, který na vše bude dohlížet. 

            Vaše společné dílo doručte do 25. listopadu 2022 do ZŠ a DDM Krasohled Zábřeh. Pokud by se náhodou stalo, že by se zpřísnila epidemiologická pravidla, bude stačit dílo vyfotit (i více fotek) a poslat fotky na email bajerova.alena@zssvzabreh.cz. 

            Hodnotit se bude především originalita vašich výtvorů.

            Celé zadání pro kategorie MŠ a 1.-2. třída:

            1. kolo - MŠ            1. kolo - 1. a 2. třída

                              

                                                  

      • Příběh o Husykrkybrkovi

        Snad každý kopec, každý vrch, každá hora, které mají své jméno, mají i svého tajemného ducha. A duch Husykrkbrk není výjimkou. Své německé jméno dostal podle vrchu Gansberg, ležícího jihovýchodně od centra obce Cotkytle. Blízko tohoto kopce prožíval své příběhy i vesnický kluk Janek z Janoušova a tak není náhodou, že se tento kluk s duchem Husykrkybrkem setkal a prožil s ním pár malých dobrodružství. 
        O jejich prvním setkání je psáno v knížce Lyžařské pohádky od Václava Rýznara. Bylo to jednou v zimě, když přišly sněhové bouře a plískanice. Meluzína tehdy zaházela celou vesnici Janoušov sněhem. V Janoušově bydlel hošík jménem Janek. Byl hodný chlapec. Dobře se učil a rád chodil do školy. Nebál se větru, zimy, ani mrazu, dokonce ani nepohody.
        Byly zrovna vánoční svátky a Janek seděl doma u stolu a vzpomínal přitom na školu, na pana učitele a přemýšlel, jaká je asi teď škola, celá pod sněhem. A najedou, už před samým večerem, ho napadlo, že se půjde podívat na pana učitele. Obul si vysoké boty, zapnul si kabát až ke krku a starou beranici si stáhl přes uši. V předsíni si vzal lopatu a šel. Odházel sníh ze školní střechy a oknem ve střeše vlezl do školy. Slezl pěkně po schodech na chodbu a tiše zaklepal na učitelovy dveře. „Dál“ -, ozvalo se z bytu slabým hlasem. Janek otevřel, a co vidí? Pan učitel Bokard leží nemocný v posteli, v pokoji je zima. Pan učitel jenom drkotá zuby a smutně naříká: „Janku, Janečku, paní učitelová odjela s Jaruškou na svátky k mamince a je tolik sněhu, že se sem nemohou nyní vrátit. Já jsem nemocný a nikdo mi nemůže uvařit čaj, abych se zahřál a vypotil, nikdo mi nemůže poslat do Šilperka k panu doktorovi pro prášky, ach, Janku, Janečku, já musím umřít.“ 
        Janečkovi se chtělo doopravdy plakat, ale nechtěl, aby byl pan učitel ještě smutnější, proto své slzy skrýval. Honem nabral do hrnce sněhu a honem zatopil v kamnech. Uvařil panu učiteli čaj a pak povídá: „Prosím, pane učiteli, já vám teď skočím do Šilperka k panu doktorovi pro prášky, jenom to ještě chvilku vydržte a neumírejte, já budu pospíchat, abych byl nazpátek ještě před půlnocí.“ Pan učitel chtěl Jankovi cosi říci, ale Janeček už běžel k Cotkytli. Vyběhl za ves a brodil se závějemi. Na stráni si sedl na lopatu, kterou si vzal s sebou, aby se mohl vyházet, kdyby někde zapadl hodně do sněhu. Sedl na ni a už byl pod Husím vrchem, který stojí mezi Janoušovem a Cotkytlí. Co však nyní? Do Husího vrchu ani cestičky, jen samý sníh, samá závěj a noc na krku. Opodál se černala Knápkova samota. Byla smutná a prázdná. Jenom maličkou skulinou pronikalo růžkem okna maličké, nepatrné světélko z dílny, kde pan Knápek řezával dřívka na kartáče. Z komína nad dílnou stoupal sotva znatelný kouř. „Půjdu tam“, - pomyslel si Janek – „a poprosím, aby mi nějak pomohl.“ Přiblížil se s námahou ke světlé skulince a dívá se dovnitř. Co vidí? U kamen sedí muž. Leč – ó hrůza – to není pan Knápek. To je pověstný vládce Husího vrchu – mocný duch Husykrkybrk. Janeček hrůzou chtěl honem uhnout a jít to na něho říci do chalupy, ale sotva se pohnul, svezly se mu nohy, zakopl o lopatu a břink! Už vletěl oknem zrovna do hoblovaček pod nohy ducha Husykrkybrka. Ten se ulekl, trhl sebou, a všechno pořízy, vrtáky, pilníky, hoblíky, a hladíky se sesypaly na hlavu velkého Husykrkybrka. Vykřikl hromovým hlasem mocné zaklínadlo: 
        „Šidlo, motovidlo, husí brk s vousem frk, jsi ďábel, nebo člověk?“- Uchopil nebohého Janečka za límec a zvedl ho k sobě. 
        „Co ty tu děláš, čertovský kluku?“ – křičel mu duch do ucha. 
        „A co ty tu děláš, velký duchu?“ – řekl zkroušeně Janeček. 
        „Já se zde ohřívám po práci u peci,“ – řekl duch už ne tak hromově. 
        “ A já jdu panu učiteli Bokardovi pro prášky,“ pravil Janeček, – „leží tam v komoře.“ „Má nožky nahoře, bojím se bojím, že umře?“ – posmíval se mu Husykrkybrk. 
        „Ano, ano, velký duchu, a prosím tě, můžeš-li, tedy pomoz, abych se dostal k panu doktorovi do Šilperka hodně brzy, jinak mi pan učitel umře. Slíbil jsem mu, že se vrátím ještě před půlnocí. Avšak co je to platno, já už tam nedojdu, jestli mi někdo velký nepomůže, protože sníh se boří a já mám ještě krátké nožičky.“ 
        „Bude ti pomoženo, protože vidím, že jsi chlapec dobrého srdce a že máš rád svého pana učitele. Ale přísahej, že nikdy nepovíš, že se já, starý duch, sem chodím ohřívat!“ 
        „Strýčku,“ – povídá Janeček, „proč bych měl přísahat na takovou hloupost? Nestačí vám, když vám to slíbím? Já umím stát v slově.“ 
        Husykrkybrk se obrátil a pravil: „Že jsi takový hodný, synku, zhotovím ti lyže, abys všude po sněhu mohl sem a tam, pro doktora, i mamince pro kvasnice a pro mouku, aby ses mohl také jen tak vozit pro radost, ale za to, že jsi mně, velikého vládce Husího vrchu, tak polekal, vyrobím ti je z neposedného dřeva.“ 
        Při těchto slovech se šibalsky zachechtal a dal se do práce. Jakmile byl hotov, předával lyže Jankovi. „Tak, dobrý hochu, vydej se na cestu! Toto zde ti dávám, abych ti pomohl. Jsou to lyže. Pamatuj si však jedno! Kdykoliv půjdeš někomu pomoci, nebo když zatoužíš po krásné přírodě i v zimě, když na lyže vkročíš i pro své potěšení, budou ti sloužit dobře. 
        Kdykoli však na ně vstoupíš s úmyslem nedobrém, kdykoliv je vezmeš jen pro parádu, kdykoliv je vezmeš pod záminkou, abys v horách páchal neplechu, znova si pamatuj – jsou z neposedného dřeva.“ 
        Po těchto slovech vyvedl duch Janka na sníh, připjal mu lyže na nohy a zmizel. A Janek se ani nenadál a už byl na Husím vrchu a už byl v Cotkytli a už byl v Šilperku a už měl od pana doktora prášky a už uháněl zase nazpět. 
        Měl radost, že nese panu učitelovi prášky zrovna včas, protože v Cotkytli právě bila půlnoc. Proto uvázal pro jistotu lyže provázkem ke komínu, aby mu neujely, než se vrátí, a honem běžel k panu učiteli. Ten si radostí sedl v posteli, protože byl teplem po čaji už trochu rozmrzlý, děkoval Jankovi za svoje zachránění, spolkl hned dva prášky najednou a hned mu bylo dobře. 
        Potom vzal pan učitel z police pecen chleba a uzenou kýtu. Jedli s chutí, protože měli oba velký hlad. Uvařili si ještě čaj a vzpomínali přitom na mocného Husykrkybrka. 
        Ráno pak Janek na lyžích uháněl domů. Rozhlížel se po kraji a říkal si, jak krásnou přírodu u nás máme.

        • Výtvarná díla - kategorie MŠ

        • 1. místo - MŚ Pohádka Zábřeh - tým Sluníčko

          2. místo - ZŠ a MŠ Kamenná - tým Kamínci

          3. místo - ZŠ a MŠ Hoštejn - Školkáčci

          MŠ Strejcova Zábřeh - tým Žabičky

           

          MŠ Pohádka Zábřeh - tým Zvídavá medvíďata

        • Výtvaná díla - kategorie 1. - 2. třída

        • 1. místo - ZŠ a MŠ Zvole - tým Čápata

           

           

          2. místo - ZŠ a MŠ R. Pavlů Zábřeh - tým Skřítkové

           

          3.místo - ZŠ a MŠ Lukavice - tým Duhovinky

    • Kontakty

      • Základní škola a Dům dětí a mládeže Krasohled Zábřeh, Severovýchod 484/26, okres Šumperk
      • Číslo datové schránky: 6rr9x9e
      • 583 416 561
      • Severovýchod 484/26 Zábřeh 78901 Zábřeh Czech Republic
      • Tel. kanceláře školy: 583 416 561
      • Mob. kanceláře školy: 736 157 613
      • Mob. družiny: 604 977 566
      • Mob. vedoucí DDM Krasohled: 770 192 728
      • Tel.školní jídelna: 583 415 089
      • Schránka důvěry: schranka.duvery@zssvzabreh.cz
      • Podatelna: úřední hodiny od 6:30 do 15:00 (v pracovních dnech)
  • Odkazy na sociální sítě