„Ve čtvrtek ráno před pátou hodinou jsme se všichni rozespalí doploužili k autobusu, abychom vyrazili směr Polsko. V autobusu jsme se ještě prospali a za hranicemi už nás pan průvodce zahlcoval informacemi o Polsku, jejich kultuře, osobnostech, zajímavostech a hlavně historií, za kterou jsme se vydali. Po zhruba tří a půl hodinové cestě jsme vysedli celí napjatí u památníku na koncentrační tábor Osvětim a později i Březinka. Všichni jsme věděli, co nás čeká, ale samotná prohlídka nás odzbrojila. Všem se hlavou honily temné myšlenky, a hlavně jedna, a to PROČ? Proč se tohle mohlo stát? Proč jsou lidé k sobě tak zlí a netolerantní? A proč vlastně existují lidé, kteří to vše popírají? Tyto hmatatelné důkazy, kterými jsme si prošli, nás utvrdily v tom, že jsou na světě věci, na které nelze zapomínat a měl by je vidět každý. Se smutnou náladou jsme opouštěli Osvětim a čekala nás radostnější část exkurze. Město Krakov. S panem průvodcem jsme vyšplhali na kopec, kde stojí královský hrad Wawel, potkali jsme draka a prošli historickou ulicí směrem k náměstí. Kde jsme si prohlédli Sukenici, kostel sv. Vojtěcha a spoustu dalších krás. Pak už nás čekal vytoužený rozchod. Procházka k autobusu a dlouhá cesta domu. Děkujeme škole, že nám tuto netradiční, ale velmi emotivní exkurzi zajistila a všem svým mladším spolužákům ji do budoucna doporučujeme.“ 

více fotografií zde

Kolektiv účastníků exkurze