Po příjezdu do Prahy nás už vítalo sluníčko a slibovalo pěkný den. Zároveň však také socha Nicholase Wintona a jeho příběh. Poté jsme zamířili k blízkému Petschkovu paláci, který během 2. SV zabralo gestapo. Docházelo zde k výslechům a mučení českých vlastenců a odbojářů. Následoval první velký cíl - Národní památník hrdinů heydrichiády.  V chrámu sv. Cyrila a Metoděje a jeho kryptě jsme uctili památku Jana Kubiše, Josefa Gabčíka a dalších odvážných vojáků, kterým tato místa po atentátu na Heydricha sloužila jako úkryt a našli zde i svou smrt. 

Postupně jsme poznávali příběhy a procházeli místa spojená s postihem našich hokejistů, sametovou revolucí (Národní třída) či brutalitou StB (Bartolomějská). Poté jsme zamířili na druhou stranu Vltavy, kde se na úpatí Petřína nachází pomník obětem komunismu. Odtud jsme pokračovali kolem Lennonovy zdi (ta zaujala asi nejvíc) k pomníku Milady Horákové. Skřivánek sedící na mikrofonu řečnického pultu nám připomněl, jak velký význam má svoboda. Přes Klárov jsme se dostali k Rudolfinu a filozofické fakultě, kde se kdysi pohyboval i Jan Palach. Jeho příběhem jsme po polední obědové pauze začali před Národním muzeem, kde jsme u nenápadného pomníku ve tvaru prohnutého kříže zavzpomínali i na oběť Jana Zajíce. Následoval druhý vrchol dne – návštěva Národního muzea, především expozice věnované 20. století v jeho nové budově. Tu můžeme určitě doporučit, dobře se tam vzpomíná…😊 Super je i projekce v podchodu do původní budovy, kde jsme obdivovali Prahu z její kupole a jen už lehce (s ohledem na čas odjezdu) prošli její prostory. 

Přestože dějepisné putování bylo z hlediska chození náročné, všichni účastníci vypadali spokojeně. A já jsem rád, že jsem vám mohl ukázal naše hlavní město z jiného pohledu, než jak jej tradičně znáte… 

více fotografií a video zde

Jaroslav Vít